Historie hotelu Ebersbach
Historický dům v srdci Široké ulice, jehož zadní část tvoří součást hlavní městské hradby, prošel náročnou rekonstrukcí. Dnes v něm najdete jedinečné pokoje a apartmány, kde se minulost přirozeně prolíná se současností.
Historické dědictví
Středověké kořeny a právo várečné
Historie objektu začíná hluboko v 15. a 16. století. První písemné zmínky z roku 1523 mluví o domě ve vlastnictví měšťana Šebestiána. V té době se jednalo o dva samostatné domy se selskými základy. Dům byl od počátku velmi bonitní – disponoval totiž „právem várečným“, což byla jedna z nejvýnosnějších výsad, umožňující majiteli vařit a prodávat pivo. Tato prosperita položila základy pro budoucí velkolepou přestavbu.
Zlatý věk alchymisty Ebersbacha
Nejvýznamnější kapitola se začala psát v roce 1588, kdy oba domy koupil slavný Antonín Michael z Ebersbachu, osobní alchymista vladaře Viléma z Rožmberka a nejvyšší správce rožmberských dolů. Ebersbach byl mužem vysokého postavení a nesmírného bohatství, což se muselo odrazit i na jeho sídle.
Pustil se do radikální přestavby, která oba domy spojila. Právě z této doby pochází unikátní arkádové nádvoří, které dnes tvoří srdce hotelu, a nádherné renesanční trámové stropy s bohatou malířskou výzdobou, které se podařilo během nedávné rekonstrukce odkrýt v pokojích v prvním patře. Ebersbach zde žil v luxusu, obklopen baňkami, starými rukopisy a nadějí, že nalezne Aurum potabile (Pitelné zlato) a Elixír nesmrtelnosti pro svého pána.
Jeho pád byl však stejně rychlý jako jeho vzestup. Po smrti Viléma z Rožmberka v roce 1592 byl Ebersbach obviněn z podvodů a čarodějnictví. Nový vladař, Petr Vok, ho nechal uvrhnout do vězení v zámecké věži, kde alchymista v roce 1593 zemřel. Celý dům byl zkonfiskován a přešel do majetku města.
Období řemesel, barev a vzdělávání
Po Ebersbachově smrti se v domě střídali majitelé i jeho funkce. V roce 1628 dům krátce sloužil jako německá škola, ale nejvýraznější stopu zde zanechala řemeslná éra. V 17. století dům koupil Řehoř Lanner a následně se zde na dlouhá desetiletí usídlili soukeníci a barvíři.
Nejznámější byla rodina Finkových, která zde po celé 18. století provozovala barvířskou dílnu. Právě z této doby pocházejí úpravy zadních traktů domu, které sloužily k sušení látek a skladování barviv. I když dům prošel barokními a klasicistními úpravami (což dokazují některé klenby v přízemí), jeho renesanční dispozice zůstala zázrakem neporušená.
Dvacáté století: Úpadek a tiché čekání
První polovina 20. století byla pro dům obdobím stagnace. Historické fotografie z této éry ukazují dům v poměrně strohém stavu – tehdy ještě neměl svou charakteristickou červenou fasádu. Sloužil k běžnému bydlení a v přízemí se nacházely sklady a drobné provozovny. Po druhé světové válce a během éry komunismu dům postupně chátral, ale díky své masivní konstrukci a kvalitě renesančních materiálů přečkal toto zanedbávání bez fatálních škod.
Cesta k Hotelu Ebersbach
Nová éra začala v roce 2006, kdy se noví majitelé rozhodli vrátit domu jeho zašlou slávu. Následovala osmiletá, extrémně náročná rekonstrukce pod přísným dohledem památkářů. Cílem nebylo jen dům „opravit“, ale doslova restaurovat.
Během prací se podařily neuvěřitelné nálezy:
- Byly odkryty a zakonzervovány původní renesanční malby na dřevěných stropech.
- Restaurátoři obnovili kamenná ostění a historické klenby.
- Zadní část domu byla proměněna v moderní relaxační zónu, která ale organicky navazuje na historickou substanci.
V roce 2014 se dům otevřel jako Hotel Ebersbach. Dnes je jednou z mála budov v Krumlově, kde se hosté mohou ubytovat v pokojích, které si zachovaly autentickou atmosféru 16. století, včetně té trochy tajemna, kterou zde zanechal slavný alchymista.
Časová osa
První písemná zmínka o domě. Vlastnil jej Pavel Zbiják, mistr bednář. Po jeho smrti prodává vdova dům panu sladovníkovi Jiřímu, řečenému Schon Greg. Dům mu prodala s pivovarskou pánví a jiným pivovarským zařízením. Objekt měl pivovarské prostory a pravovárečné právo. Dům vznikl sloučením dvou sousedních samostatných domů.
Objekt byl ve vlastnictví knihaře Martin Galluse, který následně prodal dům řezníkovi, Jiřímu Rožďalovskému.
Dům zakoupil alchymista mistr Ebersbach od Jiřího Roždalovského. Antonín Michael z Ebersbachu byl panským důlním správcem Viléma z Rožmberka. Věnoval se alchymii, magii a okultním vědám. Mistr Ebersbach v době své prosperity dům nákladně zrekonstruoval. Mistr Ebersbach byl pověřen výrobou zázračného elixíru mládí pro svého vladaře. Po smrti Viléma z Rožmberka v roce 1592 dal Petr Vok z Rožmberka alchymistu zavřít do vězení pod zámeckou věží. Roku 1593 zde Antonín Michael z Ebersbachu umírá.
Petr Vok z Rožmberka dům Ebersbachovi zabavil a věnoval svému sekretáři, panu Martinovi Šurerovi z Waldheimu.
Martin Šurer dům směnil s Kryštofem Albínem z Helfenburku za dům č.p. 4 na náměstí. Albín žil v domě se svou početnou rodinou.
Dům byl zakoupen kloboučníkem Konrádem Kollerem.
Od tohoto roku dům sloužil jako německá škola.
V tomto období se v domě provozovalo barvířské řemeslo, které se dědilo po generace. Prvním z rodu Finků zde žil Tomáš, který látky barvil pouze na tmavé odstíny. Od roku 1790 do 1806 žil v domě barvíř Ignác Miko.
Dům získal soukeník Antonín Riemer. Jeho rodina žila v domě do čtyřicátých let 19. století.
Fasáda nebyla dle dobových fotografií domu ještě opatřena výraznou červenou barvou. Vlevo od vstupního portálu se nacházelo asymetrické patrně domovní znamení na fasádě. Dům však postupně během komunistického režimu chátral.
Přineslo první část rekonstrukce šindelové střechy v roce 2005. Původní projekt na přestavbu dvou objektů v Široké ulici č.p. 77 a v ulici Hradební č.p. 172 na hotel vznikal v letech 2006 až 2010. V roce 2014 byla náročná přestavba domu s citem a úctou k historii dokončena.